Historie

Katzelsdorfský zámeček (myslivna, hájenka, salet, fořtovna), byl postaven za knížete Jana I. Josefa z Liechtensteina – knížetem  v letech 1805-1836. Plány zpracoval knížecí architekt Josef Kornhäusel (knížecím architektem v letech 1812-1818), ale stavba byla dokončena až roku 1819 architektem Franzem Engelem

 

Ztracený zámeček - leden/2005

09.01.2010 22:51

Katzelsdorfský zámeček V roce 2003 se na pultech knihkupectví objevila kniha Zámky a hrady Jižní Moravy. Vnučka hajného Kycla si chtěla tuto knihu zakoupit, aby si připomněla jeden ze zámečků, na kterém prožila poválečná léta se svým dědečkem a babičkou. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že lovecký zámeček tam není, a že o jeho existenci neví ani odborníci. Byla dotčena, že něco tak krásného mohlo nenávratně zmizet z povrchu zemského.
V červnu roku 2004 hledal informace o Katzelsdorfském zámečku, neboli saletu, na našem muzeu i doc. PHDr. Musil, CSc. z ústavu historických věd Pedagogické fakulty univerzity Hradce Králové. Tuto informaci potřeboval pro publikaci knihy Encyklopedie moravských a slezských zámků.

A co víme o Katzelsdorfském zámečku? Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinářské kompozice, která vyvrcholila stavbou saletů na počátku 19. století za vlády knížete Jana I. z Liechtensteina (1805-1836) Plány zpracoval knížecí architekt Josef Kornhäusel (1811-1817). Stavba byla dokončena až kolem roku 1819 architektem Franzem Engelem. Jakub Fintajsl ve své knize Valtice a okolí, z roku 1930, uvádí toto: „Je to rozlehlá, na tři strany otevřená síň, oddělená řadami pilířů od bočních polokruhových prostor a přední dlouhé chodby. Stěny zdobí reliéfy s loveckými výjevy. Celý lovecký pavilon je obrostlý divokým vínem, jež jako malebné záclony splývá z říms.“ Rámec stavby tvořila louka obklopená Katzelsdorfským lesem a zámeček byl spojen s Valticemi alejí vysazenou kolem roku 1800.
Dnes můžeme spatřit hájenku jen na fotografiích. Stavba byla zařazena mezi zaniklé romantické stavby Lednicko-valtického areálu. Dnes existuje pouze základ stavby a studna. Okolní parkové úpravy jsou zarostlé náletem a neudržované.

V knize Město Valtice z roku 2001 uvádí Michal Hrib v části Lesy, Lesní hospodářství a myslivost na polesí Valtice, že stavba byla za druhé světové války těžce poškozena a proto byla na počátku šedesátých let 20. století zbourána.

Tato informace je ale vyvrácena svědectvím vnučky hajného Michala Kycla. Hajný Michal Kycl sloužil u knížat z Liechtensteina od roku 1938 až do roku 1945 na zámečku v Lanžhotě. Po válce, tedy v roce 1945 byl přemístěn na Katzelsdorfské polesí a tím i na tento zámeček. Sloužit přímo na hranici s Rakouskem nebylo vůbec jednoduché. V poválečných letech přecházeli přes toto území do Rakouska Banderovci a pan Kyncl spolu se svým synem pomáhal tuto hranici hlídat. A ani jim nic jiného nezbývalo, když chtěli přežít, protože Banderovci byli nebezpeční a ozbrojení. Je pravda, že v roce 1953 hájenku opustil, nikoliv však pro její špatný stav. Skutečným důvodem bylo probíhající vyměřování hraničního pásma a výstavba drátěných zátarasů, hlídaných vojáky. Jeho další pobyt na tomto místě se stal nežádoucí. Byl vystěhován na hájenku v Lanžhotě, kde sloužil až do roku 1962. Ke zbourání zámečku došlo pouze z důvodů politických, potažmo vojenských.
Muzejní spolek Valtice se obrací s prosbou na všechny občany, kteří mají jakoukoliv dokumentaci (fotografie, písemnosti, kresby a pod.) ke Katzelsdorfskému zámečku, o jejich laskavé zapůjčení pro pořízení kopií. Prosíme také pamětníky, kteří si pamatují na demolici hájovny, aby se přihlásili na Muzejním spolku Valtice a poskytli bližší informace.

Možná, že se časem najde člověk, který bude mít zájem o rekonstrukci Katzelsdorfského zámečku. Ten pak doplní stavební historii Lednicko-valtického areálu, ke kterému nesporně patří. Třeba by rekonstrukci podpořila Evropská unie a fond PHARE. Při této příležitosti bych ráda uvedla, že rekonstrukce nemusí být jen fantazií. Znám a vy jistě znáte také, že i jiné objekty byly uvedeny do původního stavu, když našly toho správně zaníceného člověka a sponzory. Jako příklad bych uvedla hrad Helfštýn zvedající se z trosek nebo Hranický zámek, který se z ruiny změnil v sídlo Městského úřadu, obchodů, restaurace a v důstojný stánek kulturních akcí pro město.
Věřím tomu, že stavba, která byla zbořena kvůli narušitelům státní hranice a její ochraně, by mohla opět sloužit valtickému polesí, turistům putujícím po Liechtensteinských stezkách a k větší propagaci cestovního ruchu u nás.

Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

www.valtice.cz/vz/detail.aspx?id=854



Několik poznámek...

Za svojí existence byl několikrát opravován. První výrazná oprava proběhla v  letech 1843–1844. Mnoho okapových žlabů z bílého plechu bylo poškozených, takže do budov vnikala voda. V zadním traktu se nacházela dvě boční křídla, jež zahrnovala stáj pro dobytek, komoru myslivce a jeho byt. Tyto prostory se musely nově pokrýt pálenými taškami místo dosavadního šindele.  Další renovace probíhaly v letech 1853–1863. Šlo o menší opravy objektu – respektive myslivny. Bylo nutno vyměnit zbytek střešního šindele, vyčistit a v některých částech i vyměnit okapy. Největší pozornost celé stavbě, byla věnována v 1905–1907 za Jana II. z Liechtensteina.

 

Nakonec se zámeček a zvláště pak hájenka k ní přiléhající, opravoval v roce 1945 a 1949. Pokud jde o rok 1949, došlo k výměně oken, dveří, podlahy, provedení oprav střechy, k vymalování.

 

Celkovou rekonstrukci hájenky provedla NKK tj. Národní kulturní komise. Po odchodu hajného, dala lesní správa všechny tyto nové části vytrhat a použila je (prý) pro zřízení nového bytu pro lesní zaměstnance.

 

Salet se nacházel v Katzelsdorfském háji - lesní oddělení 747 (před vznikem Československého státu parcela číslo 118 a objekt měl č. p. 269), v blízkosti státní hranice s Rakouskem. Tato poloha se stala zámečku osudnou. V souvislosti s budováním hraničního pásma, vysídlením oblasti hraničního pásma a stavbou „železné opony“ (roku 1952 - 1953), byl objekt (do té doby sloužící jako byt hajného) zrušen a přeměněn na skladiště a seník. Od roku 1953 zámeček chátrá.  V roce 1956 vyhořel - na přelomu padesátých a šedesátých let dochází k jeho zboření. 27. června 1957 začínají zaměstnanci státních lesů bourat přilehlou myslivnu. Od roku 1963 přestává stavba definitivně existovat, tím i zámeček. Tímto činem se Katzelsdorfský zámeček zapsal mezi zaniklé stavby Lednicko-valtického areálu. Dnes ho můžeme spatřit pouze na dochovaných fotografiích.

 

Skládala se ze dvou částí: lovecký zámeček a k ní přiléhající myslivna s hospodářskými budovami. Hlavní částí zámeckého interiéru byla rozsáhlá obdélníková síň, uzavřená na západě zdí, oddělující ji od zmíněné myslivny, zbytek síně oddělovalo sloupoví. Na severu a jihu toto sloupoví oddělovalo od hlavní síně polokruhovité, rovněž sloupovím uzavřené prostory, které v podobě „apsid“ vybíhaly v exteriéru z hlavní budovy.

Daniel Lyčka

 Jakub Fintajsl: Valtice a okolí.

 „V lese nedaleko Bořího dvora, při silnici do rakouské vsi Katzelsdorfu, skrývá se hájovna, jež přechází v zajímavou stavbu vystavěnou ve slohu z doby klasicismu. Je to rozlehlá, na tři strany otevřená síň, oddělená řadami pilířů od bočních polokruhovitých prostor a přední dlouhé chodby. Stěny zdobí reliéfy s loveckými výjevy. Celý lovecký pavilon je obrostlý divokým vínem*, jež jako malebné záclony splývá s říms.“

*jedná se o břečtan

 

Katzelsdorf salet

The Katzelsdorf Mansion, often published under the title: Katzelsdorf Lodge, Forester's Lodge, Salet, even Kyclovka, was a part of the landscape composition, which culminated in building of mansions in the early 19th century during the reign of Prince Johann I Josef of Liechtenstein (1805-1836). Plans were prepared by the royal architect Joseph Kornhäusel in 1811-1817. The building was completed round 1819 by the architect Franz Engel. The whole object was composed of two parts - a keeper's house and a hunting lodge. Major reconstruction took place from 1905 - 1907 during the reign of John II of Liechtenstein. In those years there were placed two new reliefs with hunting motives (Deer Hunting and Wild Boar Hunting).

 

There lived many foresters in the forester's house, mostly from Austria. The most significant was Mr. Michal Kycl, who was transferred there from the Lanžhot forest district. From 1945 he was a gamekeeper of the Katzelsdorf wood. In addition to being a gamekeeper he also helped to guard the border against the dangerous Banderovecs. On 10th September 1953 he left the mansion, because of building the "Iron Curtain".

 

The building became an economically beneficial building - a hayloft. In 1956, the building burns down, leading to a gradual deterioration of the building. Under the pretext of "protecting the border and avoiding potential overnight intruders”, it was gradually demolished. In 1963 from the whole mansion and forester's house there remained only a well, a wine cellar and a ground plan with a staircase.

Lyčka