Rokem 1963 přestala stavba existovat...

Zámeček byl zbořen na přelomu padesátých a šedesátých let. Oficiální důvod byl „špatný“ stav zámečku a zabránění přespání „protikomunistickým živlům narušujícím státní hranici“.

  1.        K demolici došlo kvůli blízkosti státní hranice (cca 300 m – za „železnou oponou“) a celkovému stavu objektu (po roce 1953).

 

V roce 1920 je Valticko připojeno k Československé republice. Po vytvoření nové státní hranice je celé katastrální území zámečku součástí města Valtice. Zámeček se ocitá v příliš velké blízkosti hraničního pásma, a to se mu stane v budoucnu osudným. Píše se rok 1953 a podél pohraničí se buduje „železná opona“, která má obyvatele ochránit před „západními imperialisty“. Větší část Katzelsdorfského lesa se nachází za touto oponou. Hajný musí Katzelsdorfské polesí opustit. Vojáci postupně celou stavbu mění v hospodářské stavení - přesněji seník. Je rok 1956 a tato „nová hospodářská“ budova vyhořela. Okolnosti nejsou známy. Je možné, že byla podpálena úmyslně. Stavba, která byla po druhé světové válce poškozena, nově opravena a sloužila jako byt nového hajného, rokem 1956 začíná nemilosrdně chátrat.

 

Dne 5. 12. 1956 se uskutečnila prohlídka Katzelsdorfského objektu za účelem zjištění stavu zámečku a myslivny k ní přiléhající. Členem prohlídky byl pan Ing. Veselý ze Státního památkového ústavu v Brně, který podal zprávu o stavebním stavu. V této zprávě se vyjádřil k tehdejšímu stavu zámečku. Cituji: „Dnešní stav je téměř desolátní: Střecha nad sálem ze dvou třetin prolomena, strop částečně zřícený (zbytek se zřítí v nejbližší době, neboť záhlaví trámů jsou uhnilá a neunesou váhu tohoto velkého prostoru). Dveře vytrhány, kamenná dlažba vylámána. Omítky z větší části opadané. Schodiště rozrušeno. Střechy nad dvorními křídly byly zbaveny krytiny, začínají se propadat stropy. Okna, dveře, podlahy byly vyjmuty. Celek zarůstá náletem křovin. …

 

… Domníváme se, že vzhledem k umístění v Zakázaném pásmu, dnešnímu zcela desolátnímu stavu, možnostem stavební výroby a opatřování finančního krytí je zabezpečování stavby neúčelné. Objekt je do určité míry překážkou i pro PS (tj. Pohraniční stráž), s níž je třeba jednati před jakýmkoliv zásahem. Bude-li uvažováno o jeho zrušení a demolici, je však nezbytně třeba dát objekt zaměřit a zdokumentovat, neboť jde o architektonicky ojedinělý výraz. Jelikož přístup jiným než vojenským osobám, je značně ztížen, doporučujeme, abyste vstoupili ve styk s MV (ministerstvem vnitra) a požádali je o rychlé zajištění důkladné architektonicky provedené dokumentace.

 

Potřebná dokumentace se neuskutečnila a nejen to, stavba se bez řádného povolení začala rozebírat. Už v roce 1955 Lesní správa ve Valticích zbořila sklep u myslivny a odvezla si 250 cihel, údajně za účelem dalšího využití  pro lesní správu.  Stejný počet cihel (tedy 250 ks) byl odvezen ze základů kůlny.

 

Dne 23. června 1957 začínají zaměstnanci státních lesů bourat hájenku Katzelsdorfského saletu i přes všechna upozornění a označování za poškozování státního majetku. „Zdejší pobočce státní památkové správy bylo oznámeno, že Vaši zaměstnanci opět pokračují v rozebírání budovy hájenky u výše zmíněného objektu. Upozorňujeme Vás, že státní památková správa, která je vlastníkem tohoto objektu, nedala souhlas k tomuto jednání. Naopak, přístavbu bytu hajného dala v r. 1949 Národní kulturní komise na svůj náklad opraviti (nová okna, dveře, podlahy, nátěry, malování, střechy) a tento vestavěný materiál jste již dříve dali te stavby vyjmout a použili jste ho ke svým účelům.

 

Žádáme Vás proto o sdělení, na základě jakého oprávnění provádíte tyto zásahy, které lze hodnotiti z naší strany jako poškozování socialistického vlastnictví a ničení památkového objektu, který se pro svou výjimečnou architektonickou hodnotu stal národním kulturním majetkem.

 

Počátkem šedesátých let přestává stavba existovat. Poslední zbytky z bývalého zámečku jsou „rozebrány“ kolem roku 1963

 

Zdroj:

Dopis Státního památkového ústavu, pobočky v Brně, Správě státních lesů Břeclav č. j. 1819/57 ze dne 16. července 1957

Dopis Státního památkového ústavu v Brně, pobočky v Brně, Husova 16, Státní památkové správě v Praze, Praha 2, Hybernská 3, č. j. 4078/56 ze dne 10. prosince 1956

 

2. Levný zdroj stavebního materiálu.

Tato informace se v žádné literatuře neobjevuje, a přesto jde o jeden z hlavních důvodů demolice objektu. Důkazem jsou domy postavené ze získaného materiálu (Valtice - ulice Polní) a garáže. Dlažba ze zámečku byla vytrhána, odvezena na dříve zmiňovaný „Celňák“ a použita na chodník před budovou roty.

 

Podle výpovědi některých pamětníků v době bourání zámečku jezdily z Katzelsdorfského lesa traktory s plnými vlečkami cihel. Za krátkou dobu tj. 7 let (1956–1963) ze stavby, která sloužila jednak jako hájenka a jednak jako lovecký zámeček, zůstalo pár obvodových zdí a základy se schodištěm, nacházející se pod sutinami. Celé místo je zarostlé neprostupnými keři a náletem stromů. Kolem dokola se nacházejí zbytky polámaných zdících cihel, omítky, uhnilé trámy...

 

Zámeček dnes

a)      Ovocný sad

- Navazoval na alej do Valtic, vysazenou kolem roku 1800. Nacházel se západně od celé stavby, v okolí vinného sklepa a hospodářských budov. Do dnešních dnů zůstaly (z celého sadu) pouze pár hrušní a višeň.  

b)        Studna

– Po roce 1945 byla vyhloubená nová studna, neboť původní tři byly během války zasypány. Její hloubka je cca 7 – 15 m a je už zřejmě vyschlá, popřípadě zasypaná. Nachází se jižně od místa, kde celý objekt stával. V blízkosti se stále nalézala žumpa! (Zbytky cihlové výstavby jsou patrné do dnešních dnů.) 

- Dále se zde nachází původní studna (jedna ze zmiňovaných 3), která byla po roce 1945 zasypána, neboť se ztratila voda. Její hloubka není známá - stále je z větší části zasypaná. 

c)      Vinný sklep

– To, že se jednalo i vinný sklípek dokazují vinařské předměty z výpovědi jednoho ze synů pana Kycla. Během války byl částečně zazděný a v době pobytu hajného sloužil k uskladnění potravin. Najdeme ho severozápadně od studně. V blízkosti sklepa stávaly i jiné hospodářské stavení např: chlévy pro kozy a prasata, kurník se slepicemi, malý dřevěný přístřešek. Opodál se nacházela stodola sloužící asi i jako seník.

- Pod samotnou stavbou se nachází i druhý sklep, tzv. "Kyclův". Je mnohem menší než Vinný sklep v bývalém sadě a sloužil především k uskladnění potravin.

d)     Půdorys

- Pod nánosem cihel a omítky se nachází celý zachovalý kamenný základ, sklep a vstupní schodiště. Za neprostupnými keři se však nachází metrová polokruhovitá „místnost“, na které v minulosti stály sloupy a tvořily jednu ze dvou „apsid“ zámečku. Dále je patrná stěna, která společně se schodištěm (dnes pod nánosem omítky), šesti sloupy a obdélníkovým štítem tvořila průčelí celé stavby. 

e)      Reliéfy

Lyčka