Nejen Lednice má obelisk! - březen/2013

09.01.2016 22:13

Lednicko-valtický areál stále nevydal svá tajemství. Již v jednom z minulých čísel Valtického zpravodaje jsem se snažil přiblížit některé zapomenuté stavby, jako například Chrám Múz, Chrám Slunce nebo Čínský pavilon, které stály v lednickém parku. Nyní bych chtěl však připomenout ty architektonické skvosty, které zůstaly veřejnosti zatím zcela utajené.

 

Jedním z nich je Valtický obelisk, který byl součástí původně čtyř obelisků stojících na liechtensteinském panství, dnes známém jako Lednicko-valtický areál.

 

O Valtickém obelisku toho příliš nevíme. V knize Město Valtice1 se můžeme dočíst, že v roce 1800 byl vztyčen obelisk, jehož poloha ale není známá. Můžeme předpokládat, že jde právě o obelisk nacházející se nad Valticemi.  Je pravděpodobné, že obelisk byl vztyčen mezi lety 1800-1810, za knížete Aloise I. Josefa nebo Jana I. Josefa z Liechtensteina a architektem byl Josef Hardtmuth. Valtický obelisk tvořil protipól obelisku za Lednicí. Před stavbou Kolonády šlo jistě o nejvýše položenou stavbu Lednicko-valtického areálu.

 

Obelisk se nacházel na menší vyvýšenině za městem, nikoli na půli cesty do Schrattenbergu, jak se dlouhou dobu předpokládalo. K odstranění došlo nejspíš mezi lety  1842-1848, neboť se na pozdějších katastrálních mapách již neobjevuje.

 

Valtický obelisk můžeme vidět na obraze „Pohled z Turecké věže“ (Fendinand Runk, kolem roku 1820-1822). Přičemž nejlepší vyobrazení Valtic i s obeliskem máme od Vincenze Reima z roku 1842.

 

Úplně první obelisk, navržený architektem Josefem Hartdmuthem, byl vztyčen za vlády knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteina v roce 1798, na paměť míru mezi Rakouskem a revoluční Francií v Campo Formiu, 17. října 1797. Můžeme ho najít na půli cesty z Lednice do Přítluk, neboť koncem 18. století zde byla vysázená jedna z alejí od lednického zámku směrem k Podivínu.

 

Jde o 23 metrů vysoký jehlan z pískovcových kvádrů, který je nesen krychlovým soklem s římsou. Na samotném vrcholu najdeme osmicípou hvězdu – symbol osvícenství věřící v sílu lidského rozumu. Jde o jediný obelisk, který se dochoval do dnešních dnů a zároveň je nejstarší stavbou v Lednicko-valtickém areálu.

 

Obelisk „Facka“ byl postaven v polovině cesty mezi Lednicí a Valticemi - na vyvýšenině nad obcí Hlohovec a jeho vznik je datován rokem 1811, kdy byl hlavou primogenitury Jan I. Josef z Liechtensteina. I tento obelisk vznikl podle Hardtmuthových plánů.

 

Obelisk „Facka“ byl nižší než předchozí obelisky, dále měl výrazně širší podstavec a vrchol byl též ozdoben osmicípou hvězdou. V roce 1867 do obelisku udeřil blesk a kamenné kusy byly odvezeny a použity na stavbu sklepa v blízké obci Hlohovec.

 

K této stavbě se váže pověst, podle níž se obelisku začalo říkat „Facka“. Jak příběh praví, byl obelisk postaven na místě, kde kněžna dala knížeti Kryštofu z Liechtensteina facku za to, že prohrál v kartách mikulovské panství.

 

V pořadí čtvrtý, a tedy poslední, se měl nacházet na ostrůvku v Prostředním rybníku. V knize Město Valtice2 se uvádí, že výše zmiňovaný obelisk „Facka“ mezi Valticemi a Lednicí byl vztyčen již v roce 1801, ale právě až v roce 1811 došlo ke stavbě posledního obelisku, opět podle Hardtmuthových plánů.

 

Templ, dříve uváděný pod názvem Dianin chrám se na mapách poprvé objevuje kolem roku 1805. Architektem byl s největší pravděpodobností opět Josef Hardtmuth, který odchází z knížecích služeb až v roce 1812.

 

Templ

 

Templ stával v ose Chrám Slunce - Čínský pavilon, mezi rybníkem a Zámeckou Dyjí, přičemž další pohledová vazba byla na Aquadukt. Z obrazů „Pohled z Turecké věže“ (Ferdinand Runk, datovaný v letech 1820-1822) a „Park von Eisgrub“ (anonymní autor, kolem roku 1807) je zřejmé, že šlo o kruhovou stavbu (klasicistní monopteros), jejíž kopulovitá střecha je nesená 6 - 8 sloupy. Pravděpodobně šlo o jakousi zmenšeninu, nikoli přímo náhradu za zmiňovaný Chrám Slunce, neboť na obraze „Park von Einsgrub“ je zachycen Templ i Chrám Slunce, s kterým bývá často mylně spojován.

 

Zánik stavby není jasný, ale pravděpodobně byla zrušena už před rokem 1840, neboť se na pozdějších katastrálních mapách neobjevuje.

 

Gloriet

 

Gloriet se nacházel v Bořím lese, na křižovatce alejí Valtice-Ladná a Valtice-Břeclav, které vznikly za vlády knížete Aloise I. Josefa z Liechtensteina v letech 1791-1792. Stavba Glorietu započala pravděpodobně kolem roku 1799 a architektem nebyl nikdo jiný než Josef Hardtmuth. V letech 1808-1811 byla kolem Bořího lesa postavena zeď z cihel a kamene, tzv. Obora,jejímž středem se stal právě Gloriet.4

 

Šlo o kruhovou klasicistní stavbu s průměrem 12 metrů a s 12 kamennými sloupy, přesto přesnou podobu objektu neznáme. Zachovala se pouze kamenná deska se schodištěm, která byla zasypána hlínou a funguje jako geodetický trigonometrický bod. Kolem stavby byl vytvořen zatravněný kruhový prostor o průměru 60-80 metrů. Dnes pahorek obcházejí dvě lesní cesty, které byly původně široké 20 a 15 metrů.

 

Gloriet zanikl nejspíše na přelomu 40. a 50. let 20. století, neboť stavbu můžeme najít na mapách ČSR před 2. světovou válkou.

 

Závěrem bych rád poděkoval za poskytnutí obrazového materiálu panu Ing. Přemyslu Krejčiříkovi a panu Mgr. Michalu Tlustákovi.

                                                                                                                                          Daniel Lyčka

 


1 NOVÁK, Zdeněk: Zámecká zahrada. In: Kordiovský, Emil (ed.): Město Valtice. Břeclav 2001, s. 109.

2 Tamtéž.

3 Obora – zeď postavená Josefem Hartmudtem z cihel a kamene mezi Lednicí, Valticemi, Břeclaví a  Reinthalem měla celkovou délku přes 19 km.

4 Gloriet bývá označován za samotný střed LVA.

 

"Historie se nezmění, budoucnost ano!"

Prosba o spolupráci!!!

Prosím pamětníky, nejlépe z doby bourání objektu a sloužících v pohraničí - na "Celňáku",  obyvatele města Valtic i ostatní osoby o poskytnutí případných informací, fotek, map atd. Případná anonymita bude respektována!!!

Moc děkuji za poskytnutí jakékoliv informace!!!