•  
  •  
  •  
  •  
 
 

Díky jeho bádání, o něž se s lidmi dělí na webu a nyní také na Facebooku, vyplouvá na povrch řada zajímavostí, o nichž ani obyvatelé Lednicko-valtického areálu nemají tušení.

Jak se to stane, že se školák začne tak výrazně zajímat o historii místa, kde bydlí?
V šesté třídě mě oslovil článek předsedkyně muzejního spolku ve Valticích paní Lady Rakovské, která psala o zaniklém Katzelsdorfském zámečku. Nikdy předtím jsem o něm neslyšel. Chtěl jsem vědět víc, tak jsem začal pátrat po dalších informacích. A s jednou zaniklou stavbou jsem se dostal k dalším. Teď už vlastně jen sleduji, co vše Jan I. Josef z Lichtenštejna vybudoval. A protože toho postavil skutečně moc, myslím, že mám téma na celý život.

Daniel Lyčka se věnuje zaniklým stavbám v Lednicko-valtickém areálu, které...

Daniel Lyčka se věnuje zaniklým stavbám v Lednicko-valtickém areálu

 

Proč jste se rozhodl jít s vašimi poznatky na Facebook?
Jednak jsem z generace, která s ním vyrůstá. A hlavně to byla logická návaznost na web, který mám už delší dobu. Facebookovou stránku jsem pojmenoval Zaniklý Lednicko-valtický areál, což je taková symbolika toho, že turisté dnes jezdí obdivovat něco, co před dvěma sty lety vypadalo výrazně jinak. Každou neděli se snažím sem napsat něco o původních, dnes už neexistujících stavbách nebo jinou zajímavost, která se váže k práci Lichtenštejnů. Původně jsem se věnoval pouze Katzelsdorfskému zámečku, ale s dalším bádáním jsem se dostal k dalším zaniklým stavbám a postupně i k těm současným.

Co se tady lidé třeba dočtou a co ještě přidáte?
Těch témat je celá řada. Ostatně, stejně jako zaniklých staveb. Psal jsem už o glorietu ve valtickém zámeckém parku, Dianině chrámu, čínském pavilonu nebo zaniklých obeliscích. Naposled to byly lázně, postupně se dostaneme třeba k lednické loděnici. Vždycky když na něco narazím a řeknu si, že by to mohlo zajímat i ostatní, tak to samozřejmě přidám.

Vydal jste se ale i mimo hranice Lednicko-valtického areálu...
Ano, občas si od něho odpočineme. Přidal jsem třeba méně známý lichtenštejnský areál ve Sparbachu nedaleko Mödlingu, který většina lidí asi nezná. Ten také vznikl za Jana I. Josefa podle plánu architekta Josepha Hardtmutha, který je autorem většiny známých staveb Lednicko-valtického areálu. Už jsem zpracoval také Adamov, Nové Zámky a teď jsem u Prahy a u Vídně.

Podařilo se vám vyvrátit i několik mýtů. Třeba ten o sousoší Tři Grácie u stejnojmenné stavby.
V místním povědomí se má za to, že sousoší znázorňuje bohyně Artemidu, Athénu a Afroditu. Ale není to pravda. Podařilo se mi v literatuře z roku 1885 objevit, že jsou to Charistky – dívky přinášející oběti bohům. První drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy, druhá křídlo Merkura, boha obchodu a obchodních styků, třetí třímá v ruce myrtu, symbol reka Persea.

A co jste v archivních materiálech třeba objevil a považujete to za informačně cenné?Kam chodíte pro informace?
Čím víc o tom vím, tím víc je pro mě nedostačující literatura. Tedy až na pár zahraničních titulů. Takže pátrám buď v Moravském zemském archivu v Brně, nebo ve Sparbachu a rodovém archivu Lichtenštejnů ve Vídni. Teď se mi podařilo získat na můj výzkum grant od univerzity, takže si můžu dovolit jezdit tam jednou měsíčně. Už mám ofocených a uložených v počítači tolik materiálů, že se tomu můžu věnovat i za dvacet let.

Například plány, jak měl původně vypadat Nový dvůr, jenže nikdy nebyly realizovány. Dnes je zde kulatá rotunda, kde se dříve chovaly švýcarské krávy. Původně ale měla stavba mít obdélníkový půdorys. Podle mého názoru je to jeden z příkladů, kdy kníže Jan návrh zavrhl a nechal architekta, ať to předělá. Mimochodem šlo o téhož architekta, který už předělával Hraniční zámeček. Původně jej navrhl jako dva hrady, což se knížeti nelíbilo, protože hrad už měl v podobě Janohradu. A ani by nezapadl do krajiny chrámů kolem Lednických rybníků. Nakonec vznikl Hraniční zámeček, jak ho známe dnes.

Dnes už vám musí jít výzkum jako po másle, když víte, kam se přesně podívat a kde hledat informace.
To ano, ale otázka je, co k tomu přidat, s čím to porovnat. Takže já teď porovnávám práci Lichtenštejnů s jinými rody a věnuju se hospodářství. Tedy tomu, kde na to ten kníže vlastně vzal.

Lichtenštejnové toho postavili hodně, takže se skutečně nabízí otázka, kde na to kníže vlastně bral peníze. Znáte odpověď?
Podle mého výzkumu a mých názorů mu velkou část zaplatily ovce merino, které se mu podařilo k nám propašovat. Zaplatil tehdy hospodářskému radovi Bernardu Petrimu cestu do Španělska. Ten se tam vydával za studenta nebo také anglického obchodníka s vlnou a nakoupil čtyři stovky ovcí. Ovšem bylo to v období kontinentální blokády, kdy se nesmělo ze Španělska nic vyvážet, a dokonce se tvrdí, že když chtěl někdo berana, musel o povolení žádat samotného španělského krále. Takže Petri musel ovce hnát ze Španělska až do Rakouska tajně. Jak dokazují účty, přivezl jich jen 250.

Vraťme se zpátky k zaniklým stavbám. U Katzelsdorfského zámečku se nyní uvažuje o jeho znovupostavení. Co vy na to?A to byl tak geniální obchodní tah, že vydělal knížeti jmění?
Za těch 400 ovcí dal ve Španělsku 24 tisíc zlatých komerční měny, což není málo. Ale už o rok později jen 200 ovcí stálo 33 tisíc zlatých. A to je vlastně suma za jeden Katzelsdorfský zámeček. Valtické panství přitom dokázalo uživit pět tisíc ovcí, břeclavské také tolik. Nechci tvrdit, že všechny byly ovce merino. Stoprocentně ale víme, že tisíc těchto ovcí Lichtenštejnové chovali na Novém dvoře.

Obnova Katzelsdorfského zámečku je součástí připravovaného výtvarného projektu Tři Grácie, který si vymyslel Stanislav Schneider, majitel Galerie Reistna ve Valticích. Je to patrně jeho nejnákladnější část. Určitě jde o zajímavý nápad. Otázkou ovšem je, zda není vhodnější zanechat třeba jen půdorys a nestavět něco jako Potěmkinovu vesničku. Ta stavba zanikla, má nějakou historii a nevím, jestli je vhodné na to navazovat kulisou. Každopádně realizaci kromě peněz nic nebrání. Podklady k tomu jsou, včetně dobových plánů. A nepovažuji to ani za nereálné. Obnovilo se zámecké divadlo ve Valticích i jiné věci. Chce to hlavně dobrý tým, který sežene peníze a dotáhne to do konce.

 

 

 

 

Druhá část konference Chov koní knížat z Lichtenštejna na jižní Moravě a Dolním Rakousku

DSC00261uprav.

Wilfersdorf. V pátek 13. 6. 2014 hostily prostory malebného lichtenštejnského zámečku v Dolním Rakousku druhou část mezinárodní vědecké konference s názvem Chov koní knížat z Lichtenštejna, která byla realizována za podpory Fondu malých projektů, jako součásti operačního programu Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika. Na sympoziu se sešli přední odborníci z oblasti chovu koní i historici, věnující se architektuře jízdáren a krajině v souvislosti s tradicemi šlechtického rodu Lichtenštejnů.

Čestným hostem konference byl doc. Jaromír Oulehla, dlouholetý ředitel Španělské jezdecké školy ve Vídni, který poutavým způsobem představil historii chovu lipicánských koní. O lichtenštejnském hřebčínu v Hohenau hovořil rakouský odborník Ing. Peter Höpler a historii chovu koní na lichtenštejnských panstvích posluchačům přiblížil doc. Drahoslav Misař z Mendelovy univerzity. Unikátních charakter krajinářského celku Lednicko-valtického areálu a jeho vývoj v kontextu dobové tvorby popsal vrchní ředitel odboru výzkumu a vývoje Ministerstva kultury ČR Zdeněk Novák. Ing. Lenka Gotthardová ve své přednášce mimo jiné přiblížila plemenné knihy a historii chovu na dalších šlechtických dvorech u nás i v Rakousku. Restaurátorka Radka Levínská prezentovala náročnou památkovou obnovu lednických jízdáren i výsledky průzkumů sochařské výzdoby zámeckých staveb. Na pozvání správce zámku Wilfersdorf a současně partnera projektu byla konference zakončena prohlídkou stálé expozice, která je instalována v sálech prvního patra budovy a je věnována historii zámku i panství. K vidění je zde například kopie lichtenštejnské knížecí koruny, unikátní mobiliář nebo rozměrný rodokmen někdejších majitelů.

www.psli.cz/?p=1427#more-1427

 

Neznámé stavby Lednicko-valtického areálu_Brno

 

...

Neznámé stavby Lednicko-valtického areálu, byl název přednášky z cyklu věnovaného umění rodu Lichtenštejnů. Mladý badatel Daniel Lyčka představil posluchačům osud několika saletů, které bývaly nedílnou součástí krajiny mezi Valticemi a Lednicí, ale postupem času upadly v zapomnění.

Mezi tyto stavby patří také Katzelsdorfský zámeček. Vystavěn byl v duchu klasicismu podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela za vády Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Na rozdíl od dalších představených staveb, které byly odstraněny ještě za doby Lichtenštejnů, stál zámeček na svém místě až do 50. let 20. století. Z důvodu budování důslednější ostrahy státní hranice ČSSR, byla stavba, tvořená také dvěma křídly myslivny, stržena. V současné době jsou, na místě kde salet stával, patrny pouze hrubé obrysy stavby. Ze dvou dochovaných fotografií a historického popisu se Danielu Lyčkovi podařilo vytvořit 3D vizualizaci stavby, kterou na závěr své přednášky předvedl. Prostřednictvím modelu autor výborně vystihl podobu zámečku, který se ztratil z mapy LVA a je dnes téměř zapomenut.    

(redakce březen 2013)

 

www.ipsli.cz

BŘECLAVSKÝ DENÍK

Zapomenuté stavby: valtický obelisk a templ v Lednici

13.09.2016 21:57
Valtice – Dvě stavby v Lednicko-valtickém areálu, o nichž ví nejspíš jen zasvěcení, právě zkoumá devatenáctiletý Valtičan Daniel Lyčka.   „Patří k nim valtický obelisk a v Lednici chrám zvaný templ," říkal Lyčka v rozhovoru pro...

Skrytá lákadla regionu: Facka v Lednici či týnecký zázrak

13.09.2016 21:57
Hradištěk. Zděná kaplička v románském slohu vznikla v roce 2002. Návštěvníky láká především atraktivní polohou. Nachází se totiž na kopci s působivým výhledem. Pohled na sluncem zalité vinohrady nebo na Pálavu by mohl sloužit jako reklama na jižní Moravu. „Je tam nádherně...

Student odhaluje zaniklé stavby Lichtenštejnů

13.09.2016 21:56
Břeclavsko - Katzelsdorfský zámeček, chrám múz nebo čínský pavilon. I tyto stavby kdysi dávno zdobily panství Lichtenštejnů zasahující na území dnešního Břeclavska. Nyní po několika letech opět stávají z popela. Díky devatenáctiletému Danielu Lyčkovi z Valtic.   „Zabývám se...

Mají sen, že Katzelsdorfský zámeček vstane z popela

13.09.2016 21:56
Valtice - Z Katzelsdorfského zámečku nedaleko Valtic zbyly jen ruiny. Zaniklé lichtenštejnské památce se nyní možná otevírá šance na znovuvybudování. Utopie? Třeba ne. Nadšenci chtějí zbytky zámečku zachránit. Nejraději by hájovnu viděli znovu stát.   „Pokud by se objevil investor, který by...

HUSTOPEČSKÉ LISTY

č. 3/2017 Perla Moravy z jiného pohledu

21.04.2017 20:23
Že je Lednice nazývána Perlou Moravy, to dnes ví každý školák.  A že Lednicko-valtický areál navštívil každý z nás alespoň jednou, je téměř jisté. S chutí jste jistě navštívili všechny slovutné stavby a cestou zprava obešli celý park. A představte si, že právě to je špatně! Začínat procházku...

Místní organizace svazu důchodců ČR Mikulov

Beseda s Danem Lyčkou

Také vyprávění Dana Lyčky bylo jako vždy zajímavé. Dan úspěšně pokračuje ve studiu, je už bakalářem a nyní pracuje na své diplomové práci o liechtensteinských stavbách. Také se podílí na knize o Valticích kapitolou ,,Velkostatek Valtice od středověku do r. 1950“.

Pan Lyčka povídal o vzniku a rozkvětu velkostatku, na kterém se podíleli hlavně Liechtensteinové. Rozšiřovali svá území v okolí Valtic, zakládali rybníky, chovali velké množství dobytka a nádherných koní, pěstovali obilí a víno. To prý ale nebylo v minulých stoletích vždy kvalitní. K velkostatku patřilo také mnoho poplužních dvorů v Dolním Rakousku a na území Moravy – Hlohovec. Z jeho výtěžku a vzniku cihelen v 18. století financovali Lichtensteinové budování LVA. Na fotografiích jsme viděli dobové mapy, výpisy z úředních knih a stavby hospodářských budov. Některé z nich připomínají svou krásou a vybavením spíše obydlí než ustájení dobytka a koní. Dějiny velkostatku Valtice však ukončilo připojení k Říši v r. 1938 a potom znárodnění v r. 1945. Panu Lyčkovi moc děkujeme a přejeme další úspěchy ve studiu. Na jaře, pokud bude zájem, by nás mohly čekat zájezdy po stavbách Liechtensteinů mimo Lednicko-valtický areál.

Valtice a Katzelsdorfský zámeček

Ohlédnutí a poděkování

Nový rok a druhý ročník „Naší univerzity třetího
věku“ jsme zahájili netradičně. 9. ledna
jsme navštívili hasičskou zbrojnici. Moc děkujeme
veliteli p. Vašíčkovi za prohlídku a poutavý
výklad. Ve druhé části odpoledne jsme si do
Klubu seniorů pozvali studenta 3. ročníku mikulovského
gymnázia Daniela Lyčku z Valtic,
který nám vyprávěl o tajuplném zámečku Katzelsdorf.
Studiem historie této rakouské vesnice
se intenzivně zabývá a věnoval mu první část
své středoškolské odborné činnosti. Bylo to
krásné setkání s mladým člověkem, který je tak
zapálený pro věc a má jasno o svém budoucím
povolání a profesi. Mikulovskému gymnáziu
lze jen gratulovat k takovému studentovi.

Daniel Lyčka - 2. místo v krajském kole Studentské odborné činnosti obor Historie

Student 3.A třídy Gymnázia /Gymnázium, SOŠ a SOU Mikulov/. V roce 2011 zpracoval odbornou práci na téma Katzelsdorfský zámeček – ztracený, zapomenutý. Zapojil se do soutěže pro studenty středních škol – Studentská odborná činnost /SOČ/ a v oboru Historie získal se svou prací 1. místo v okresním kole, 2. místo v krajském kole a práce byla poslána k posouzení odborné komisi celostátního kola. Jeho práce je přínosem pro regionální dějiny, protože obsahuje ucelené informace o Katzelsdorfském saletu, který byl součástí Lednicko – valtického areálu a v 50. letech byl zničen, protože se nacházel blízko hranice s Rakouskem. Daniel Lyčka chce svou prací upozornit širokou veřejnost na tuto zaniklou a zapomenutou stavbu LVA a usiluje o zachování zbytků stavby a důstojnou úpravu jejího okolí tak, aby vše bylo uchováno i pro budoucí generace.

http://gymik.cz/gymnazium/uspechy-nasich-studentu-olympiady-a-souteze