Byl zámeček Lány dokončen až kolem roku 1918? - leden/únor 2018

30.01.2018 19:59

Zámeček Lány (něm. Lahnen Schloss) je dnes nejjižnější odpočinkovou stavbou v krajinné kompozici Lednicko-valtického areálu, kterou nechal vybudovat Jan I. Josef z Lichtenštejna během stavebního rozmachu na svých panstvích. Jak ale budova po svém dokončení vypadala a hlavně, jak je možné, že byl zámeček dokončen až kolem roku 1918?

Odborná literatura se shoduje, že plány vypracoval architekt a knížecí stavební ředitel Josef Hardtmuth, přičemž samotné práce se měly uskutečnit, podobně jako na nedalekém loveckém zámečku Pohansko, v letech 1810-1812, případně 1813. Nicméně dlouhou dobu se mělo za to, že podle Hardtmuthových plánů byl objekt realizován v takové podobě, v jaké jej dnes mohou návštěvníci obdivovat. Tedy, že vyjma společenského sálu vzniklo již na počátku 19. století i první patro a polokruhovitá „apsida“, přestože knížecí vychovatel Josef Haderer ve svém popisu z roku 1829 mluví pouze o budově postavené na lesní louce, se sálem, bytem lovčího a kolnou pro krmení zvěře.

Teprve studium archivních pramenů vneslo do této problematiky více světla. Vedle plánové dokumentace se podařilo objevit i zápis navrhovaných prací pro rok 1918, ve kterém se mluví o přístavbě salonu a výstavbě prvního patra objektu v celkové hodnotě 29 000 tehdejších korun.

Zámeček Lány byl tak do dnešní podoby přebudován za knížete Jana II. z Lichtenštejna, byť není prozatím možné s určitostí tvrdit, že stavební práce započaly již v uvedeném roce 1918. Přesto je ale pozoruhodné, že kníže plánoval danou přestavbu zámečku v posledním roce první světové války! Plány, jež jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně a nejsou nikterak datovány, vypracoval knížecí architekt a profesor na německé Vysoké škole technické v Praze Karel Weinbrenner.

Jak dokládá zřejmě jediná existující fotografie před přestavbou, Hardtmuth navrhl jednoduchou sálovou budovu o obdélníkovém základu s valbovou střechou. Fasáda pak zřejmě byla jako dnes jednoduše členěna pilastry a lizénami, přičemž nechyběl centrální rizalit.

Po úpadku zájmu o parforsní hony (šlechtici na koních sledovali odchyceného a před nimi vypuštěného jelena prchajícího před psí smečkou) bylo – stejně jako u jiných staveb na panství – nutno řešit otázku dalšího využití zámečku. Z dochované plánové dokumentace vyplývá, že velký sál byl přepažen na menší pokoje, čímž se nepochybně rozšířil byt hajného. Kolem roku 1911 muselo dojít k první přístavbě v podobě pravého, kratšího čtyřúhelníkového bočního křídla, které tedy Hardtmuth taktéž nenavrhl!

Kolem roku 1918 pak Weinbrenner vypracoval jednu z nejrozsáhlejších, a nutno říci i jednu z nejpovedenějších, přestaveb v dnešním Lednicko-valtickém areálu. Podle projektu tak v novém prvním patře, ve střední části zámečku, vznikl obytný prostor o celkovém rozměru 12,40 x 8,70 x 3,10 m. Interiér byl následně rozdělen na čtyři menší místnosti, oddělené spojovací chodbou, kde byly dva hlavní pokoje navržené do 50 m3 , největší místnost pak do 70 m3! Nechybělo ani sociální zařízení, nově uzpůsobené komíny pro kamna a schodiště. Exteriér přístavby zdobila trojice pravidelných čtvercových lizénových rámů s okenní výplní, přičemž dojem (neo)klasicismu umocňoval trojúhelníkový štít navazující na sedlovou střechu. V podobném duchu se uskutečnily i stavební práce na polokruhovitém či apsidovém sále s otevřeným portikem na pilířích (pěti sloupech a dvou polosloupech) v přízemí. Vznikl tím nový společenský prostor o rozloze cca 22 m2, jehož dominantou se stal centrální krb, a celý prostor osvětlovala čtveřice oken se středovými dveřmi.

Nové objevy tak opravují závěry především starší literatury, neboť ačkoliv zámeček Lány pro knížete Jana I. Josefa navrhl architekt Josef Hardtmuth, my dnes můžeme obdivovat hlavně práci prof. Karla Weinbrennera. Ten navázal nepochybně na svého předchůdce v podobě zachování (neo)klasicistních prvků, pilastrů a lizén, ale stavbu obohatil o její asi nejvýraznější prvek – boční polokruhovité křídlo zdobené pilíři. Některá starší literatura uvádí, že se architekt Josef Kornhäusel inspiroval při stavbě dnes již zaniklého Katzelsdorfského zámečku u Valtic právě Hardtmuthovou „apsidou“ na zámečku Lány. Jak ale vidno, v té době lánský zámeček žádný takový architektonický prvek neměl, a je tedy spíše možné, že se naopak Weinbrenner inspiroval u architekta Kornhäusela.

Na závěr připomeňme, že budova momentálně prochází již několik let trvající rekonstrukcí.

 

Prameny a literatura:

Moravský zemský archiv v Brně, fond F 43 Velkostatek Břeclav, kart. 1123, fasc. 2.; F 115 Lichtenštejnský stavební úřad Lednice, inv. č. 953, 955, 957, 959 či 965.

Haderer, Joseph: Die schönsten Bauten und Gartenanlagen Seiner Durchlaucht des regierenden Fürsten Johann von Liechtenstein. Neues Archiv für Geschichte, Staatenkunde, Literatur und Kunst. 1829, č. 23, 20. 3., s. 179-184.

 

"Historie se nezmění, budoucnost ano!"

Prosba o spolupráci!!!

Prosím pamětníky, nejlépe z doby bourání objektu a sloužících v pohraničí - na "Celňáku",  obyvatele města Valtic i ostatní osoby o poskytnutí případných informací, fotek, map atd. Případná anonymita bude respektována!!!

Moc děkuji za poskytnutí jakékoliv informace!!!