Historie lednických katakomb - květen/červen 2018

08.09.2018 11:31

Společně se stavbou nového palmového skleníku u lednického zámku podle plánů knížecího architekta Jiřího Wingelmüllera, probíhala současně i stavba podzemní části skleníku, tzv. katakomb, sloužící primárně v zimních měsících jako zimoviště subtropických rostlin pěstovaných v nádobách v samotném skleníku. Co ale víme o historii tohoto objektu, jež by se měl po plánované celkové opravě stát dalším turistickým cílem obce Lednice a lednického parku?

Jde o jednopatrovou budovu s centrálními dveřmi a dvěma okenními osami po obou stranách, členěná na fasádě bosovanými pilastry a zakončená atikou, kamenná rustikovaná bosáž se nachází také u vstupů a okenních otvorů. Stavba je v interiéru rozdělena do tří stejně vysokých „lodí“, zaklenutých totožně velkými tzv. „českými plackami“ mezi pilastry, přičemž deset sloupů, nesoucích samotný strop se světlíky, stojí v ose biblické sochy Rebeky u studny a schodiště do skleníku. Vrcholky některých kleneb jsou prolomeny a v zasklené podobě slouží právě k lepšímu osvětlení prostoru katakomb. V zadní části se nachází dvojice nik, jimž symetricky odpovídají niky na protější straně.

Počátky stavebních prací je nutné klást do první čtvrtiny roku 1843, kdy před zahájením stavby nového skleníku a katakomb bylo nutné zbořit stavby, jež se nacházely na jeho místě, tedy starou oranžerii, divadlo a Hardtmuthův Chrám Múz. O postupu těchto demoličních prací nás informují podrobně vedené stavební deníky.

V případě samotných katakomb byl v roce 1843 hlouben například kanál pro odvod vody pod bývalým Chrámem Múz. Během stavebních prací bylo potřeba odčerpávat i stále prosakující spodní vodu. Na přelomu roku 1843 a 1844 dokonce tesaři nad katakombami postavili lešení pro samotného Aloise II. knížete z Lichtenštejna, aby si mohl vše prohlédnout! V roce 1844 bylo přivezeno z Hodonína zakoupené potřebné dřevo pro nouzovou střechu. Taktéž byl z Vídně dovezen a složen parní kotel. V roce 1845 bylo nutné, a to ještě před dokončením hlavních stavebních prací, začít opravovat vnější omítky katakomb, dále byly měněny mramorové stupně v katakombách, bylo upravováno železné zábradlí a začalo se s osazováním míšeňských kamen. Taktéž se začalo s osazováním velkého bazénu (přesněji barokní Benátské kašny) na katakombách, okenní otvory byly zazdívány či byl zřizován nový dymník od míšeňského topení.

K roku 1845 jsou, alespoň podle informací z literatury, považovány práce na palmovém skleníku za dokončené. Před dokončením byly i samotné katakomby, kde ale ještě v lednu roku 1846 se mimo jiné vyzdíval nový tahový kanál k míšeňským kamnům. V květnu stejného roku se dodělávaly parapetní římsy, ale také jsou mezi použitým materiálem uvedeny „dva kusy opracovaných kamenů na lva a vlka pro bazén-kašnu na katakombách“ – jedná se o sochy, které jsou na střeše katakomb k vidění dodnes, Benátská kašna byla přemístěna roku 1904 na dnešní místo v lednické zahradě. V polovině roku 1846 bylo nutné znovu oklepat omítky na vnějších stěnách a na schodech a pak toto zdivo opětovně omítnout. Dále bylo stavěno lešení, skleník i s katakombami byl čištěn od sutě a byl přivážen různý stavební materiál. Roku 1846 v katakombách pracovali také asfaltéři.

Další práce jsou doloženy až v 60. letech 19. století. Z této doby (rok 1863) pochází i inventář oranžerie, ve kterém je mimo jiné uváděna zinková lví hlava v bazénu katakomb, socha Rebeky, 10 velkých zinkových figur, další dvě lví hlavy, olověná roura k bazénu na terase a posléze dvě dřevěné zahradní lavice se železnými podstavci, jež přibyly nově teprve v roce 1862.

V roce 1867 byly opraveny okna a dveře, vylepšena omítka, očištěna míšeňská kamna a topná komora, nabarveno schodiště a proběhlo celkové čištění katakomb. Drobné opravy se uskutečnily v roce 1868. I v roce 1878 byl schválen předběžný rozpočet oprav katakomb, kdy se mj. opravovaly omítky a klenby byly natřeny slámovou žlutí a zdi u schodiště zelenou barvou, stejně jako tomu bylo dříve a obnovena byla též asfaltová dlažba. Za podobné renovační práce vynaložila knížecí pokladna peníze i v roce 1884.

Je na místě očekávat další případné opravy i v následujících letech, přestože podrobnější zprávy o nich máme až po druhé světové válce. V letech 1948-1952 se uvažovalo o adaptaci katakomb, neboť jim hrozila zkáza. Rekonstrukce včetně ústředního vytápění měla stát 2 miliony Kčs. Předpokládalo se, že v obnovených katakombách budou přes zimu přechovávány chladnomilné rostliny. Zda nakonec došlo k uskutečnění, nás spisový materiál neinformuje. V roce 1975 bylo naopak konstatováno, že na klenbě katakomb se nacházejí velké trhliny, které měly být a zřejmě i byly opraveny.

Až z konce 90. let minulého století jsou známy podrobnější zprávy o chystaných renovačních pracích. Od roku 1999 tak měly být mj. obnoveny kamenné prvky katakomb a terasy, kovové prvky u zábradlí terasy nad katakombami, osm zinkových váz, plechové nádoby u nádrže v závěru středního rizalitu v katakombách, a socha Rebeky ze zinkové slitiny. Dále měl být na terase katakomb a v katakombách proveden povrch z litého asfaltu.

Další opravy byly plánovány na počátku 21. století. V roce 2002 bylo dohodnuto, že obnova katakomb a přilehlých prostor bude prováděna etapovitě – mělo dojít ke zprovoznění kašny s Rebekou, vedení kanalizace pod podlahou v kanálcích či měla být provedena obnova vstupu do samotných katakomb! O rok později byla vypracována další projektová dokumentace na obnovu katakomb, teras nad katakombami a historické kotelny s přilehlými prostory. V roce 2005 se naopak řešily neomítnuté stěny, v roce 2006 byl položen asfalt na plochu terasy katakomb a byl restaurovaný jeden světlík, v roce 2007 pak druhý. V letech 2008-2009 byla obnovována terasa nad katakombami, jednalo se zejména o obnovu příčného kanálu odvádějícího vodu ze skleníku a osazení světlíků.

Někteří návštěvníci si jistě vzpomenou, že v prostoru katakomb existoval bar s občerstvením a venkovním posezením. Momentálně by měly po získání potřebné finanční dotace započít opravy na katakombách, stejně jako na Hubertově šopě a Maurské vodárně. Budoucí návštěvníci se tak mohou těšit na nově plánovaný prohlídkový okruh…

 

PRAMENY A LITERATURA

ZATLOUKAL, Pavel – KREJČIŘÍK, Přemysl – ZATLOUKAL, Ondřej: Lednicko-valtický areál. Praha 2012, s. 90-93.

MZAB, fond F 30 Lichtenštejnská ústřední účtárna Bučovice, karton 10153, karton 10160 a karton 10163.

NPÚ, ÚOP v Brně, Archiv bývalého Památkového úřadu pro Moravu a Slezsko, karton č. 117, sign. P 117/21.

NPÚ, ÚOP v Brně, spisovna, složka Lednice-zámecký park (1975) a složka Lednice-zámecký skleník (1998-2009).

"Historie se nezmění, budoucnost ano!"

Prosba o spolupráci!!!

Prosím pamětníky, nejlépe z doby bourání objektu a sloužících v pohraničí - na "Celňáku",  obyvatele města Valtic i ostatní osoby o poskytnutí případných informací, fotek, map atd. Případná anonymita bude respektována!!!

Moc děkuji za poskytnutí jakékoliv informace!!!