Student odhaluje zaniklé stavby Lichtenštejnů

„Zabývám se hlavně Lednicko-valtickým areálem se zaměřením na zaniklé stavby, kterých je zde několik. Většina lidí o nich nemá ani ponětí," přibližuje nejmladší člen historické komise sdružení Po stopách Lichtenštejnů.

Lyčka již minulý rok upozornil širokou veřejnost na lichtenštejnský zámeček, který z katastru Valtic zmizel na začátku šedesátých let. „Poprvé jsem se o něm dozvěděl v roce 2005 ve valtickém zpravodaji, ve kterém o Katzelsdorfském zámečku vyšel článek Lady Rakovské. Zaujal mě natolik, že jsem se o něm snažil dopátrat víc," vypráví letošní maturant.

Lichtenštejnská stavba se stala tématem jeho práce v dějepisné soutěži, které se zúčastnil ve druhém ročníku střední školy. V krajském kole s ní skončil na druhém místě. „Také proto jsem ji doplnil o dalších šedesát stran, které byly více o mém bádání," vzpomíná devatenáctiletý student mikulovského gymnázia.

Další rok s prací vyhrál celorepublikovou soutěž mladých historiků.

 

 

Hodiny v archivech

Potřebné informace hledalnejen v literatuře, ale třeba v archivech. „V Moravském zemském archivu v Brně nebo Lichtenštejnském muzeu ve Vídni," vyjmenovává s tím, že mu pomohli také pamětníci.

Vítězstvím v dějepisné olympiádě se však kapitola o zaniklé stavbě Lichtenštejnů neuzavřela. Naopak. „Ještě nemám zpracované opravy zámečku z let 1905 až 1907. A zatím je nedokončený seznam hajných, kteří v něm sídlili. Teď se mi podařilo sehnat jméno dalšího z nich," svěřuje se nadšenec.

Navíc díky hledání dat a dokumentů o bývalém saletu objevoval postupně další informace o jiných, dávno zaniklých stavbách. Čínský pavilon, chrám múz nebo chrám slunce jsou jen malým zlomkem ve výčtu architektonických skvostů lichtenštejnského panství, které by Lyčka rád představil.

„Za minulého režimu nebyly tyto stavby dobře zpracované, takže se to snažím udělat lépe. Je u nich množství chyb, které se pokouším napravit. Ale jsem na začátku bádání," tvrdí.

To, co se mladému historikovi podařilo zatím zjistit, se zájemci mohou dozvědět na jeho čtvrteční přednášce nazvané Neznámé stavby Lednicko-valtického areálu. Ta je naplánovaná na šestou hodinu večerní ve valtickém hotelu Apollon.

„Zmíním se určitě o chrámu múz, chrámu slunce nebo čínském pavilonu. Přichystané mám ještě dvě stavby, které podle mého názoru veřejnost nezná. Představím je až ve čtvrtek," usmívá se tajemně.

V tomto případě rozhodla při poznávání dalších budov náhoda. „Objevil jsem je na obrázcích a nemám k nim příliš mnoho informací. Nevím, kdy přesně byly zbořené. Ale pokud jde o jejich architekta, tak je jím zřejmě Josef Hardmuth. Stavby jsou totiž postavené před jeho odchodem z lichtenštejnských služeb," prozrazuje.

Jak Lyčka doufá, o dávno zaniklých stavbách by mohla vyjít i kniha. „Možná až dostuduji," podotýká budoucí posluchač historie.

Podle něj Lednicko-valtický areál nevydal ještě všechna tajemství. „Jestli existovaly další stavby, je velice pravděpodobné, že stály právě zde," říká.