Zapomenutá historie Vlašicovy hájovny - září/říjen 2014

09.01.2016 22:29

Panství rodu Lichtenštejnů mezi Valticemi a Lednicí v minulosti netvořily pouze salety a dva zámecké komplexy. Krajinná kompozice, kterou dnes nazýváme Lednicko-valtický areál, byla obohacena i o stavby, které nejsou na první pohled nijak zvlášť dominantní (a to ani architektonicky). Knížecí dominium tvořilo a stále tvoří rozsáhlé lesní porosty. Díky tomu zde můžeme najít i budovy sloužící jednak jako lovecké zámečky a jednak pro účely lesní správy, tedy myslivny. Ovšem ani všechny hájovny nelze dnes obdivovat. Zanikla např. Katzelsdorfská myslivna, nazývaná též zámečkem (autor o ní psal v MK 6/2013 – pozn. red.)

 

A mezi zapomenuté objekty tohoto typu patří i hájovna u Genži či podle jména posledního majitele – Vlašicova. Historie budovy úzce souvisí se vznikem lesních staveb za vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna. Není proto příliš zarážející, že na tzv. Prvním průvodci Lednicko-valtickým areálem z roku 1840 ještě nefiguruje, podobně jako na pozdějších mapách kolem roku 1870.

 

Prozatím zůstává nejstarší informací o hájovně ta z roku 1877, kde je na mapě objekt nazván Neues Hegerhaus im Theim.  Půdorys hájovny můžeme srovnat i na online mapovém portálu města Valtic, konkr. v katastrální mapě z let 1888-1909, kde kromě zmíněné budovy v Bořím lese, stojící na křižovatce cest na Valtice a Nový Dvůr (Genžu), lze vidět dnes již neexistující části Valtic.

 

K samotné realizaci (na náklady knížete) budovy tedy došlo mezi lety 1870-1877. Jistý podíl na výsledné podobě myslivny mohl mít i architekt Karel Weinbrenner, který byl od roku 1884 ve službě u knížete Jana II. Dobrotivého. K tomuto badatelskému závěru posloužila jako významný zdroj fotografie, zpětně datovaná s velkým časovým odstupem přibližně do roku 1916, snímek ale bude nejspíš o pár desítek let starší.

 

Architekt Weinbrenner se totiž nepodílel jen na intenzivní památkové obnově objektů z počátku 19. století, ale také navrhl řadu různých veřejných i obytných staveb – mj. také hospodářských domů a hájoven v Dolním Rakousku a na samém jihu Moravy. Mezi jeho realizované návrhy patří kostely v Katzelsdorfu, Ladné, Bullendorfu, Poštorné, márnice ve Valticích, nádraží v Lednici a Poštorné, Ředitelství knížecích zahrad a skleníků v Lednici, kaple sv. Rocha v Břeclavi i myslivny v Bernhardsthalu, Kančí oboře u Břeclavi, nebo tzv. hájenka Lubeš mezi Charvatskou Novou Vsí a Lednicí.

 

Výrazným symbolem a architektonickým prvkem těchto objektů bývá často tzv. cihlový obklad (z keramičky v Poštorné), který na první pohled vytváří dojem, že budovy jsou postavené z červených neomítnutých cihel.  

 

Hlavní část Vlašicovy hájenky tvořil čtvercový půdorys (9,55 x 10,15 m), na nějž navazoval malý výklenek stejného základu (1,70 x 2,10 m) zakrývající vstup. Na fotografii můžeme vidět tři okna, přičemž třetí je umístěno ve „vstupním výklenku“; přesto je zřejmé, že stavba měla více oken. Dále lze vyvozovat, že šlo pouze o budovu přízemní, která sloužila k obývání. Nad obytnou částí se nacházela půda či „hůra“. Ze snímku je patrné též zdobené trámoví, jednoduchá sedlová střecha a komín. Na situačním plánku hájenky z roku 1944 jsou zakresleny i přilehlé hospodářské budovy.

 

Zmíněný „vstupní výklenek“ byl řešen stejně jako samotná stavba, jeho střecha navazovala plynule na sedlovou střechu myslivny. Dále jsou zde vidět masivní dřevěné dveře a lovecká trofej – jelení paroží vedle cedulky s číslem popisným. A kromě toho malé okénko osvětlující sklepní prostory.

 

Interiér mohly tvořit místnosti jako kuchyně, spíž, ložnice, větší „společenský“ pokoj a schodiště do vyššího patra.

 

Na uvedeném situačním plánku z roku 1944 je myslivna pojmenovaná jako Gensche Jegerhaus, přesto nikdo neřekne místu, kde stavba existovala, jinak než u Vlašicové hájovny. Kolik hajných se zde vystřídalo, nevíme. Podle vyprávění pamětníků měl poslední hajný Vlašic se svou rodinou myslivnu opustit již před začátkem druhé světové války a jediným svědkem dob minulých byly opuštěné úly.

 

Samotná budova pak zůstala opuštěna až do doby její demolice v první polovině 50. let. Objekt je stále možné nalézt v nejasném stavebním stavu na letecké mapě z roku 1952, tedy v období, kdy se na území našeho státu konalo letecké mapování (1952-1953). Na topografické mapě vycházející z mapování v roce 1954, potažmo 1960, již stavba zakreslena není a na online mapových portálech z počátku 21. století lze v místech bývalé myslivny vidět současný plynovod. Dle slov pamětníků existovaly v roce 1964 z myslivny pouze základy a dnes je z celého komplexu možno najít jen nepatrné základy, ovocné stromy a studnu.

 

Prameny a literatury:

HÖß, Karl: Fürst Johann II. von Liechtenstein und die bildende Kunst. Wien 1908.

ZATLOUKAL, Pavel – KREJČIŘÍK, Přemysl – ZATLOUKAL, Ondřej: Lednicko-valtický areál. Paha 2012.

Moravský zemský archiv Brno, fond F 115 Lichtenštejnský stavební úřad Lednice, inv. č 6728, inv. č 7520.

Fotografie Hájovna na Genži (1916?) – součástí sbírky Městského muzea a galerie Břeclav, inv. č. F-624.

 

Citace článku: LYČKA, Daniel: Zapomenutá historie Vlašicovy hájovnyMalovaný kraj 50, č. 5, 2014, s. 12.

Daniel Lyčka

"Historie se nezmění, budoucnost ano!"

Prosba o spolupráci!!!

Prosím pamětníky, nejlépe z doby bourání objektu a sloužících v pohraničí - na "Celňáku",  obyvatele města Valtic i ostatní osoby o poskytnutí případných informací, fotek, map atd. Případná anonymita bude respektována!!!

Moc děkuji za poskytnutí jakékoliv informace!!!