Kostel sv. archanděla Michaela ve Valticích - březen/duben 2014

09.01.2016 22:28

Významné dominanty Valtic tvoří bezesporu zámek, věže kostelů Nanebevzetí Panny Marie i sv. Augustina (konventní či špitální kostel řádu milosrdných bratří). Do počátku 19. století mělo ale město ještě jeden význačný architektonický prvek - františkánský klášter s kostelem zasvěceným sv. archandělovi Michaelovi. Tento komplex budov stával v místech bývalého minoritského kláštera u tzv. Vídeňské brány.

 

Přestože se článek primárně zabývá minulostí kostela, je potřeba uvést aspoň základní mezníky v historii celého františkánského konventu ve Valticích a vysvětlit, proč už dnes nemohou turisté tuto stavbu obdivovat. Jak již bylo naznačeno, františkáni navázali na působení řádu minoritů, kteří si před rokem 1270 založili za hradbami u Vídeňské brány klášter. Ten byl ještě v roce 1286 rozestavěn a za husitských válek, konkr. roku 1426, silně poškozen. Jeho obnovu o jednašedesát let později uskutečnili ovšem již františkáni. Jak se lze dočíst v notářské listině Antonína Caludiniho z roku 1526, klášter měl refektář a čtvercovou křížovou chodbu s ambity, nad nimiž se nacházely cely pro mnichy. Mimo síly zdiva, přes půl sáhu (pravděpodobně vídeňský sáh, který je dlouhý 1,986 m – pozn. aut.), je v listině zmíněno, že kostel byl zasvěcen sv. archandělovi Michaelovi.

 

Roku 1529 se Morava nevyhnula vpádu tureckých vojsk, obléhajících tehdy Vídeň, a klášter byl opět silně poškozen a posléze v roce 1541 opuštěn. Zásluhou knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, který vládl v letech 1682–1712, byl ale nejen opraven, nýbrž i značně rozšířen. Vznikla nová klášterní budova, z níž se zachovala pouze tzv. Stará ředitelna na Sobotní ulici čp. 116.

 

Přestože celý konvent přečkal panování Josefa II., rušícího kláštery nezabývající se primárně špitální či vzdělávací činností, řádových mnichů nadále ubývalo. Dvorním dekretem z 27. října 1803 konvent oficiálně zanikl, část budov byla dána do aukce, nebo zbořena a některé parcely posloužily k rozšíření hřbitova. V roce 1872, za vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna, byla v budovách areálu umístěna rolnická škola, která zde existuje dodnes jako Střední vinařská škola Valtice.

 

Nyní se však vraťme k samotné historii zapomenutého valtického kostela. Podoba konventu i kostela sv. archanděla Michaela je nám známa z rytiny z roku 1740. Konvent měl tvar neúplného obdélníku, kdežto svatostánek si zachoval vzhled tehdejších františkánských kostelů. Šlo o jednolodní půdorys s vnější opěrnou částí a typickým dlouhým presbyteriem - kněžištěm. Z tohoto důvodu můžeme soudit, že byla s velkou pravděpodobností zachována raně gotická dispozice. Věž byla pouze jedna, a to v blízkosti vchodu do kostela, přiléhající z jihu k odsazenému, trojboce zakončenému presbytáři. Do chrámu Páně se chodilo tzv. Svatými schody, tj. uličkou vedoucí z dnešní ulice Kopečné podél domu čp. 50.

 

Působivý byl jistě i interiér stavby. K vysvěcení klášterního kostela došlo 6. června 1699 a jak se lze dočíst v knize Valtice, vydané v roce 1970 kolektivem autorů vedeným Metodějem Zemkem: „Kostel měl pět oltářů. Hlavní oltář měl titul Michaela archanděla, jemuž byl tento kostel dedikován. Na evangelní straně zdobily kostel oltáře Panny Marie, Antonína Paduánského, na epištolní straně sv. Františka a sv. Kříže. 14. července 1714 byl ozdoben oltář sv. Kříže ostatky sv. Justa, jenž byl také prohlášen za ochránce města. V roce 1734 byl kostel nadto doplněn sochami Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého.“

 

Ve zmíněném roce 1734 daroval kníže Václav z Lichtenštejna františkánům knihovnu a svatostánek byl vyzdoben mistrovskými obrazy zejména italských malířů. Jejich motivy představovaly: Boj Archanděla Michaela s luciferem, Klečící Antonín Paduánský před Jezulátkem, Klečící Dominik před zdí, Zázraky sv. Františka, Kristus na kříži, Ecce homo (podle biblického podání Pilátův výrok o umučení Krista – pozn. aut.), zobrazení Ježíše Krista s trnovou korunou, Mater Dolorosa, Anděl strážný.

 

Po více než 112 letech, během nichž františkáni působili ve Valticích, dne 30. září 1804 konvent nadobro opustili. Klíče od kláštera převzal úředník krajského úřadu Mathias Mann a klíče od kostela valtický farář Schmötzer. Jak nás upozorňuje příslušné heslo v Encyklopedii moravských a slezských klášterů, vydané Dušanem Foltýnem a kolektivem v roce 2005, dle údajů z diecézního archivu mělo dojít k převozu obrazů křížové cesty z klášterního kostela do farního kostela v Drösingu a dalších uměleckých děl do chrámů Páně v Achau, Großenzersdorfu, Grünbachu, Manhartsbrunnu a Moosbrunu. Kromě toho byly odvezeny i výše uvedené obrazy, s výjimkou díla s tematikou sv. Františka. Ten převzal inspektorát lichtenštejnské galerie k restauraci a tam také zůstal. Ostatky sv. Justa, které pocházejí z Kalixtových katakomb v Římě a které kníže František z Lichtenštejna dostal darem od papeže, byly přeneseny do valtického farního kostela a jsou zde k vidění dodnes.

 

Dne 8. června 1807 byla vyhlášena dražba a byl vypracován poslední podrobný popis kostela a přilehlých budov. Svatostánek měl délku 25 sáhů, šířku 6,5 sáhů a klenba byla vysoká 10 sáhů. Věž stála na čtvercovém základě s rozměry 3 x 3 sáhy a dosahovala výšky 13 sáhů (vídeňský sáh je dlouhý 1,986 m – pozn. aut.). Za hlavním oltářem se nacházela sakristie a v prvním patře chór.

 

Dražba se uskutečnila 9. července téhož roku za účasti knížete zastoupeného inspektorem Františkem Haurem, dále pak Josef Lipp a Jakob Heinz z Vídně a občan Valtic Michal Zichka. Na základě rozhodnutí krajského hejtmana Czecha v Korneuburgu v Dolním Rakousku, kam tenkrát Valticko patřilo, byl klášter za 15 000 guldenů prodán dvěma vídeňským živnostníkům. Následně byl kostel stržen a použit jako stavební materiál.

Část základového zdiva se ale dochovala až do současnosti a slouží jako zeď nově otevřené Františkánské zahrady. Pro případné zájemce je pozůstatek tohoto zdiva lépe patrný při návštěvě zmíněné zahrady, a to z důvodu, že vnější strana je omítnuta. 

Daniel Lyčka

 

Citace článku: LYČKA, Daniel: Kostel sv. archanděla Michaela ve Valticích. Malovaný kraj 50, č. 2, 2014, s. 14-15.

"Historie se nezmění, budoucnost ano!"

Prosba o spolupráci!!!

Prosím pamětníky, nejlépe z doby bourání objektu a sloužících v pohraničí - na "Celňáku",  obyvatele města Valtic i ostatní osoby o poskytnutí případných informací, fotek, map atd. Případná anonymita bude respektována!!!

Moc děkuji za poskytnutí jakékoliv informace!!!