Zapomenutý Katzelsdorfský zámeček u Valtic - listopad/prosinec/2013

09.01.2016 22:24

Dnes již zaniklý Katzelsdorfský zámeček, nacházející se přímo na současné rakousko-české hranici, byl jedním z loveckých zámečků v dnešním Lednicko-valtického areálu. Tento salet byl vystavěn za vlády knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna a celý objekt se skládal ze dvou částí: klasicistního loveckého zámečku a dvou přiléhajících křídel myslivny.

 

Jakub Fintajsl mu ve své knize Valtice a okolí, vydané v roce 1930, věnoval následující řádky: „V lese nedaleko Bořího dvora, při silnici do rakouské vsi Katzelsdorfu, skrývá se hájovna, jež přechází v zajímavou stavbu vystavěnou ve slohu z doby klasicismu. Je to rozlehlá, na tři strany otevřená síň, oddělená řadami pilířů od bočních polokruhovitých prostor a přední dlouhé chodby. Stěny zdobí reliéfy s loveckými výjevy. Celý lovecký pavilon je obrostlý divokým vínem, jež jako malebné záclony splývá s říms.“

 

Plány zpracoval knížecí architekt Josef Kornhäusel, který byl v letech 1812-1818 stavebním ředitelem lichtenštejnského panství. Podle jeho plánů se stavělo od 27. října 1817 do 19. prosince 1818. Řízení stavby bylo uloženo architektu a lichtenštejnskému staviteli Josefu Poppelackovi, vedením samotné práce na saletu byl pověřen zednický mistr Franz Gratzel. Na stavbě se dále podílel tesařský mistr Josef Kern, J. Egner a Innozenz Hofmann. Novější literatura uvádí, že objekt dokončil Kornhäuselův nástupce, architekt Josef Franz Engel v roce 1819.

 

Podle výkazu nákladů schváleného 31. prosince roku 1818 byl J. Poppelackem sestaven konečný rozpočet zámečku, který činil 23 007 zlatých 56 krejcarů a 3 denáry, což bylo oproti původnímu předpokladu o 5 824 zlatých a 13 krejcarů více. Ke schválení rozpočtu došlo ve Vídni dne 22. dubna roku 1819.

 

První výrazné opravy se uskutečnily již v roce 1835. Následně byl objekt opravován v letech 1843-1844, 1853-1863, 1872 a 1905-1907, kdy se za Jana II. z Lichtenštejna restaurovaly též původní reliéfy a současně zde byly umístěny dva nové reliéfy s antickými loveckými výjevy - Lov na jelena a Lov na divokého kance.

 

Dne 31. července 1920 připadlo v rámci tzv. Saint-Germainské smlouvy dosud dolnorakouské Valticko Československu, díky čemuž se, jak už víme, zámeček ocitl přímo na státní hranici.

 

Při vyhlášení mobilizace v září roku 1938 byla bývalá stáj myslivny využita jako ubytování pro dvanáctičlenné družstvo Stráže obrany státu.

 

Po druhé světové válce následovaly značné opravy Katzelsdorfského zámečku, respektive myslivny. Následně byl objekt převzat Národní kulturní komisí, která v roce 1949 dala zcela přestavět zadní trakty bytu hajného. Vyměnily se okna, dveře, podlahy, místnosti byly vymalovány, provedla se i oprava střech. Po vystěhování hajného v roce 1953 - z důvodu vyměřovaní hraničního pásma a budování tzv. „železné opony“ - dala lesní správa všechny tyto nové části zase vytrhat a údajně jich bylo užito pro zřízení nového bytu pro lesní zaměstnance. Poté se objekt přeměnil na skladiště a seník a začal nemilosrdně chátrat. 

 

V přípise státního zámku ve Valticích se dočteme, že 14. prosince 1955 došlo hlášení Státní památkové správě, že Lesní správa ve Valticích dala zbořit sklep u saletu.

 

Dne 5. 12. 1956 se uskutečnila prohlídka Katzelsdorfského zámečku a k ní přiléhající myslivny. Zprávu o výsledku kontroly podal Ing. Veselý ze Státního památkového ústavu v Brně: „Dnešní stav je téměř desolátní: Střecha nad sálem ze dvou třetin prolomena, strop částečně zřícený (zbytek se zřítí v nejbližší době, neboť záhlaví trámů jsou uhnilá a neunesou váhu tohoto velkého prostoru). Dveře vytrhány, kamenná dlažba vylámána. Omítky z větší části opadané. Schodiště rozrušeno. Střechy nad dvorními křídly byly zbaveny krytiny, začínají se propadat stropy. Okna, dveře, podlahy byly vyjmuty. Celek zarůstá náletem křovin.“

 

Závěr zněl, že z důvodu zcela dezolátního stavu objektu, umístěného v zakázaném pásmu, znemožnění dalších stavebních oprav a opatření finančního krytí by bylo zabezpečování celé stavby neúčelné. Dále se měl vzít v potaz i postoj Pohraniční stráže, pro niž měl být zámeček do určité míry překážkou při výkonu služby. Přesto však bylo nařízeno, že bude-li se uvažovat o demolici stavby, musí se tento architektonicky a kulturně cenný objekt nejprve zaměřit a zdokumentovat. Ve stejném roce ale zámeček vyhořel.

 

Přípisem z 23. června 1957 oznamovala správa státního zámku ve Valticích, že zaměstnanci státních lesů bourají hájenku Katzelsdorfského zámečku. Všechna upozornění ze strany státní památkové správy byla ovšem bezvýsledná. Podrobná dokumentace nikdy neproběhla a salet zmizel ze zemského povrchu. Poslední pozůstatky stavby byly do poloviny 60. let minulého století odvezeny pohraničníky. Oficiálním důvodem, jímž PS demolici zdůvodňovala, byl „špatný stav zámečku“ a snaha zabránit přespání „protikomunistickým živlům narušujícím státní hranici“.

 

Materiál z objektu posloužil ke stavbě rodinných domů, garáží aj. ve Valticích. Kamenný reliéf s motivem Lovu na divokého kance byl v polovině 60. let odvezen, dlažba ze zámečku vytrhána a dnes se její pozůstatky nacházejí jak na chodníku před budovou roty na „Celňáku“, kde se za první republiky nacházela celnice, tak na některých místech ve Valticích.

 

Tímto činem přestává na přelomu padesátých a šedesátých let existovat stavba, která vznikla v době největšího rozmachu evropské šlechty a jež přirozeným způsobem dotvářela ráz krajiny známé jako Lednicko-valtický areál.

 

Do dnešních dnů se dochovalo pouze obvodové zdivo, z velké části zavezené sutinami a zarostlé náletem dřevin. Poblíž je studna a pod bývalým pravým křídlem myslivny sklep. Druhou studnu (z původních tří, které byly během druhé světové války zasypány) můžeme najít nedaleko nynější přístupové cestu k ruinám zámečku. V bývalé sadu lze pak vidět pozůstatky ovocných dřevin a další, z velké části již zasypaný, sklep.

 

Daniel Lyčka

Citace článku: LYČKA, Daniel: Zapomenutý Katzelsdorfský zámeček u Valtic. Malovaný kraj 49, č. 6, 2013, s. 23.

"Historie se nezmění, budoucnost ano!"

Prosba o spolupráci!!!

Prosím pamětníky, nejlépe z doby bourání objektu a sloužících v pohraničí - na "Celňáku",  obyvatele města Valtic i ostatní osoby o poskytnutí případných informací, fotek, map atd. Případná anonymita bude respektována!!!

Moc děkuji za poskytnutí jakékoliv informace!!!